Rozhovor s generálním ředitelem ICZ v časopisu CIO Business World

Brzdou e-health jsou právní spory

V naší sérii rozhovorů s osobnostmi tuzemského IT jsme tentokrát zavítali do sousedství Kavčích Hor, kde sídlí ICZ, společnost se širokým záběrem od DMS a ECM systémů či řešení pro státní správu přes zdravotnictví a průmysl i logistiku až po systémy armádní či řízení letového provozu.

* ICZ je tradičně silná v oblasti státní a veřejné správy, proto si dovolím začít zde. Věnujete se zejména podpoře administrativních procesů, proto by nás zajímal váš názor na stav projektu základních registrů, na jejichž realizaci byste se měli nemalou měrou podílet – máte pocit, že se vše podaří v dohledné době úspěšně dokončit a spustit?

             Překvapuje mne váš pochybovačný tón.

* Ani ne tak můj – před několika týdny jsme o registrech hovořili s lidmi z ministerstva vnitra a oni sami si nebyli úplně jisti, zda se podaří vše realizovat a především profinancovat z evropských peněz tak, jak bylo plánováno.

             Profinancování z evropských peněz bylo schváleno jako jeden balík o šesti částech, z nichž zhruba polovina je již schválena a polovina by měla být dořešena v horizontu dnů či týdnů. Kdyby se tak nestalo, tak by určitě byl celý projekt ohrožen a přišli bychom jako republika zhruba o 3,5 miliardy investičních prostředků z IOP – to bych rozhodně považoval za neomluvitelné pochybení ze strany státní správy.

* Sám jste tedy optimista?

            Určitě, myslím, že v tomto směru nemáme důvod k obavám. Ostatně nedokážu si představit, že bychom se při dalším rozvoji elektronizace státní správy mohli bez základních registrů obejít.

* V souvislosti s financováním IT projektů z evropských peněz – zástupci státní správy už ostatně projekty financované výhradně ze státního rozpočtu ani nepředpokládají – je zásadním problémem financování provozních nákladů, zejména outsourcingových a hostovaných modelů, především cloud computingu. Je podle vás na obzoru řešení tohoto problému, například v dalším období po roce 2013?

            Myslím, že je nutné, aby k takové změně došlo, nejsem si jist, že něco podobného bude možné již v dalším finančním období, dříve či později to ale musí přijít.

* To ale značně zpomalí nástup „cloudu“ ve veřejné správě.

            Takové opožďování lze pozorovat již dnes.

* Jednou z oblastí, na které se zaměřujete, je i bezpečnost. Ta se stává aktuální mimo jiné v souvislosti s více či méně organizovanými útoky na instituce konkrétních států, některé útoky v USA by do budoucna mohly být dokonce posuzovány jako válečný akt, myslíte, že se podobného přístupu dočkáme i v rámci EU?

            Na podobný způsob posuzování elektronických útoků je asi Evropa poměrně konzervativní. Ovšem jejich rostoucí počet je důsledkem míry elektronizace většiny západních zemí. Dříve byly jejich důvody především finanční, dnes se objevují i různé zájmové či politické motivy. Nicméně označit takové útoky jako válečný akt by asi bylo možné jen v případě, kdyby skutečně ohrožovaly samotné fungování společnosti; mně osobně to však zatím připadá jako trochu přitažené za vlasy. A říkám to s vědomím, že k řízeným útokům na mezinárodní úrovni dochází stále masivněji a se stále drastičtějšími dopady.

* Hlavním problémem v případě bezpečnostních incidentů je jejich časté utajování. Máte vy nějaké zkušenosti s narušením bezpečnosti, nebo také vše tajíte?

            Sami naštěstí opravdu nemáme žádnou skutečně krušnou zkušenost, nicméně když se bavím s přáteli z oblasti bankovnictví, často mě překvapuje, když se off-record dozvím, jaké incidenty a s jakými ztrátami jsou často řešeny, aniž jsou vůbec zveřejňovány – jedná se o sumy, které jsou pro nás obrovské, banky je ale mají často pod svou rozlišovací schopností. Každopádně se domnívám, že ve většině firem hrozí větší nebezpečí od vlastních zaměstnanců než od lidí útočících na IT systémy zvenčí.

* Další oblastí, o které asi nebudete moci hovořit příliš detailně, jsou systémy velení a řešení pro armádu, nicméně vyvíjíte i civilní systémy řízení letového provozu, které se vám v poslední době podařilo prodat například na Blízkém východě. Je to sféra, jejíž rozvoj chcete do budoucna podpořit?

            Určitě, podobná řešení je třeba nabízet na větších trzích, než je ten český se zhruba šesti základnami a třemi letišti.

* V kolika zemích jsou dnes vaše systémy řízení letového provozu využívány?

            Naše systémy jsou využívány na civilních i vojenských letištích – původně byly vyvíjeny lidmi z Vysoké vojenské letecké školy v Košicích. V současné době jsme na vojenských základnách v Česku, Slovensku a Maďarsku a v civilním provozu na ukrajinském Borispolu, v Jemenu, Thajsku, Jižní Koreji a Spojených Arabských Emirátech. Armádní projekty ve fázi jednání pak máme v Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Gruzii a o dalším nasazení se uvažuje i ve Spojených Arabských Emirátech či Egyptě. Máme také produkty pro navigaci raket a poměrně unikátní know-how v oblasti radarové fúze, s jehož pomocí je možné kombinovat data z malého lokálního radaru na místním letišti a z velkých radarů na centrálních letištích – to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme vyhráli zakázku v SAE, kde jsou využívána data z velkého radaru na letišti v Dubaji.

* Předpokládám, že to je také technologie vyvíjená původně pro vojenské účely.

            Ano, ostatně jako většina know-how v této oblasti.

* Jak velké procento vašeho obratu nyní podobné technologie a řešení představují?

            Jedná se o poměrně nedávné akvizice z posledních 2–3 let, v současné době je to necelá čtvrtina našeho byznysu.

* Podívejme se do jiného odvětví – třeba na energetiku a fenomén chytrých rozvodných sítí. Vidíte tam zajímavé obchodní příležitosti?

            Jedná se o fantastické technologie, které ovšem budou vyžadovat obrovské množství úprav v systému rozvodných sítí. To budou pochopitelně výtečné příležitosti, nicméně si myslím, že smart grid je ve velmi rané fázi rozvoje. A při vědomí, že bude muset zvládnout značné procento výroby energie výhledově nepředvídatelné, bude tento rozvoj jistě ještě dlouhý a náročný.

* Nedávno jsem zaznamenal kouzelný bonmot: zatímco dříve byla nepředvídatelná jen spotřeba, teď se stává nepředvídatelnou i výroba energie. Jak rychle ona změna přijde a jak rychle se to promítne do cen energií.

            To je velmi výstižné, i proto bude budování chytrých sítí dlouhým procesem, jehož dokončení bude v řádu desítek let. Nárůst ceny bude jedním z nástrojů pro regulaci spotřeby. Vzpomínám na zajímavý dokument, který předvídal, že nejen cena ropy, ale energií a dopravy obecně může v budoucnu vzrůst takovým tempem, že cestu autem či zaoceánský let si budou moci dovolit pouze skutečně bohatí jedinci.

* Já si zas z raného dětství vzpomínám na předpovědi, podle nichž nám již ropa měla dojít před deseti lety – a to při nesrovnale nižší spotřebě. Ale zpět ke smart gridu: Jak rychle přijde?

            My jsme v rámci akvizic před časem koupili společnost, která se na tuto oblast specializuje, a vzhledem k pomalému tempu a komplikacím v energetickém odvětví jsme ji nakonec opět poměrně levně prodali.

* Dobrá, posuňme se opět o odvětví dál, do oblasti zdravotnictví. Zde asi nejvíc rozvoj brzdí neexistence prvního nezbytného kroku: jednotného systému elektronické zdravotní dokumentace.

            To je určitě hlavní problém, který rozvoji e-healthu brání. Hlavní brzdou jsou problémy právního charakteru, tedy – velmi zjednodušeně řečeno – zda informace o zdravotním stavu pacienta patří pacientovi nebo lékaři, který ji vytvořil, nebo zařízení, kde byla diagnóza stanovena. A je to problém, který neřešíme jen u nás, ale v mnoha zemích. Prostě to, co představuje překážku v rozvoji, rozhodně nejsou aspekty technologického rázu.

* Ano, s tím jsem se setkal a přijde mi to naprosto zcestné. Je to, jako bych si nechal postavit dům nebo udělat plány na jeho rekonstrukci a architekt by mi posléze plány odmítl dát k dispozici.

            Sám vidím paralelu k licenčním právům – pacient si zaplatil za provedenou péči a úkony, a tudíž by měl samozřejmě mít právo s dokumentací této péče nakládat. Nicméně problém má více rozměrů. Kromě nepopíratelně citlivé povahy dokumentace, kdy prospěšnost znalosti všech detailů může být u některých pacientů velmi diskutabilní, může být problém také v tom, že ona dokumentace nemusí být úplně bezvadná, a tudíž nemusí být v zájmu těch, kdo ji vytvořili, ji dát z ruky.

* Já samozřejmě chápu, že se lékaři či nemocnice z mnoha důvodů bojí, ale každému přece musí být jasné, že elektronická zdravotní dokumentace je základním stavebním kamenem, podobně jako registry v oblasti e-governmentu, bez něhož se e-health dál nehne.

            Ano, ale řadě lidí ve zdravotnictví to nemusí z ekonomických či jiných důvodů vyhovovat – a to je situace, ve které se nyní nacházíme, tedy že současný stav někomu ekonomicky vyhovuje, a dostali jsme se proto na mrtvý bod. U nás v ICZ vznikl rozsáhlý dokument strategie e-healthu, který by měl být základem pro budování koncepce elektronizace zdravotnictví, nicméně střídání lidí na ministerstvech neustále tuto koncepci mění, a i když jeho jádro, tedy základní zdravotnický registr, je připraveno včetně profinancování, tak dodnes není jasné, zda bude realizováno.

* Dobrá, co lze dnes, bez onoho základního stavebního kamene, ve zdravotnictví z hlediska IT dělat?

             Rozhodně je řada příležitostí v oblasti BI, řízení nemocnic či DRG systémů a telemedicíny. Jeden z takových projektů jsme realizovali například na Vysočině, kde je možné diagnostické informace a dokumentaci poskytovat na dálku do vozů záchranné služby. Zajímavé jsou i projekty na sdílení informací v rámci skupin nemocnic nebo třeba projekty pro sdílení a výměny informací o pacientech, které jsou realizovány v příhraničních oblastech. Takové projekty jsou též štědře podporovány granty EU.

 * Jinými slovy, když už bych si měl zlomit nohu, tak raději v příhraničí než třeba na Kladně. Když jste zmínil telemedicínu, velmi populární jsou systémy pro sledování seniorů, to je také oblast, které se chcete výrazněji věnovat?

            Určitě ano, především v oblasti sběru a vyhodnocování dat z oněch mobilních zařízení.

* Oblastmi, které jsou o něco méně cool než zdravotnictví a energetika, jsou výroba a logistika. Někdy mám pocit, že z hlediska IT bylo v těchto odvětvích už prakticky vše vymyšleno. Jaké příležitosti a možnosti vlastně skýtají?

            Vymyšleno už jistě mnohé bylo, zdaleka ne vše je ale už využíváno – a například logistika zaznamenává díky nárůstu internetového obchodu trvalý růst. Výroba dnes využívá desítky či stovky subdodavatelů nejen v automobilovém průmyslu, ale například i při stavbě výtahů. Prostor pro další rozvoj IT ve výrobě a logistice překvapivě velký rozhodně je.

***
____________________________________________________________________________

Bohuslav Cempírek KDO Generální ředitel ICZ KDE Vystudoval obor technická kybernetika na bývalé Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Následně pracoval v Chotěbořských strojírnách nebo v Ústavu jaderného výzkumu Řež. KDY V roce 1991 nastoupil do obchodního týmu Digital Equipment a pracoval zde do roku 1998, kdy z pozice ředitele marketingu a nepřímého prodeje odešel do společnosti Alcatel Czech a stal se na dva roky ředitelem samostatné divize Alcatel Business Systems. Po vyčlenění této divize do nové společnosti Alcatel e-Business Distribution byl jmenován jejím generálním ředitelem. Na místo generálního ředitele akciové společnosti ICZ byl jmenován 1. března 2006.